Domažlice - hlavní město Chodska

Kde najdete Domažlice

Domažlice (německy Taus) jsou jedním z nejkrásnějších a pro turisty nejzajímavějších měst v Západních Čechách. Královské město Domažlice leží 47 km od Plzně a pouhých 10 km od česko-bavorských hranic. Stejně jako kdysi leží město na důležité spojnici mezi Německem a Českem. Díky jejich dávné historii zde najdete spoustu kulturních památek, které jistě stojí za vaši návštěvu. Historické centrum Domažlic je dnes městskou památkovou rezervací.

Domažlice - výhled z Chodského hradu

Název města Domažlice

Odkud se vzal název města Domažlice? Teorií je několik:

Dle wikipedie je německý název města Taus a latinský Tusta odvozený z pomístního názvu Tuhošť. Tuhošť mohl původně označovat hrad na návrší Škarman nebo u Smolova.

Název města také mohl pocházet od Oty I., který snad v roce 964 v místě dnešních Domažlic přikázal vévodovi Boleslavovi, aby mu jako trest za vzpouru sloužil tím, že držel kotel nad ohněm. Měl mu prý přikázat doslova „Tu sta“, což dnes znamená „Ty stůj.“

Podle pověsti český název Domažlice souvisí se slovy „domaž líce“. To už stálo město, ale nemělo název. Jednoho dne se radní dohodli, že se hned ráno sejdou a nerozejdou se, dokud název nevymyslí. A tak se stalo. Radní se sešli na náměstí a procházeli městem. Tu vidí dívči v okně, ještě celou rozespalou a rozcuchanou a jeden z radních za ní zakřičí: „Divče, domaž líce!“

Český název Domažlic mohl také souviset se slovy „doma lžíce“, protože záměna slov „lžíce“ za „žlíce“ je v chodském nářečí běžná.

Podle lingvistů je název města odvozen z vlastního jména „Domažlice jsou osadou lidí Domažilových“. Pojmenování bylo odvozeno z osobního staročeského jména „Domažil.“

Domažlice v dějinách

Domažlicko v pravěku

Okolí města Domažlice bylo osídleno již v pravěku. Svědčí o tom přítomnost mohylového pohřebiště ze 13. století před naším letopočtem vzdáleného necelých 5 km od Domažlic mezi obcemi Milavče a Chrastavice. Pravěké osídlení Domažlicka dokládá i přítomnost několika hradišť v okolí města, např. hradiště u Krtína na Tachovsku a u Štítar, které leží asi 18 km severozápadně od Domažlic. Štítarské hradiště můžeme řadit mezi jedno z nejstarších a největších hradišt v západních Čechách.

Středověk na Domažlicku

Důležitým centrem se Domažlice stávají v době vlády Přemyslovců. V 10. století se Domažlice staly důležitým opěrným bodem na důležité obchodní stezce mezi německým Regensburgem (Řeznem) a Prahou. V této době byly Domažlice jen trhovou vsí, ale v jejich okolí našly archeologové několik opevněných sídel. Jihozápadně od Domažlic ležela dvě hradiště – Bořice a Smolov. Kolují domněnky, že právě dnešní Smolov je tehdejším Tuhoštěm, centrem přemyslovské správní oblasti. Právě od jména Tuhošt je odvozeno německé pojmenování Domažlic – „Taus“, ale i latinské „Tusta“.

V 10. – 12. století byly Domažlice jakousi branou do Čech. Jejich úkolem bylo bránit hranice před nepřáteli, vybírat clo z dováženého zboží. Právě z této doby (10. století) pochází první písemné zmínky o Domažlicích. V této době jsou Domažlice stále jen trhovou osadou.

To se mění až ve 2. polovině 13. století. Tehdy se na rozkaz Přemysla Otakara II. z trhové osady stává opevněné královské město jako součást velkolepého hraničního opevnění proti Bavorsku.

Husité na Chodsku

K důležité události došlo za husitských válek, kdy se město Domažlice přidalo na stranu husitů. V srpnu roku 1431 bylo město obléháno vojsky 4. křížové výpravy.

14. srpna 1431 se měla na vrchu Baldově odehrát slavná bitva u Domažlic. Oblehatelé však při pohledu na blížící se husitská vojska propadli panice a dali se na útěk směrem k hranici s Bavorskem

Dnes tuto bitvu připomíná pomník ve tvaru kalichu na Baldově. Z Domažlic na Baldov vede Naučná sochařská stezka dlouhá 1,5 km. Na této stezce můžete obdivovat sochařská díla českých i zahraničních umělců.

Novověk na Domažlicku

V 17. století se Domažlice připojily ke stavovskému povstání namířenému proti vládnoucím Habsburkům, na které po Bílé hoře navázalo povstání Chodů. Celkově 17. století znamenalo pro Domažlice úpadek.

Změna nadešla během 18. století, kdy se Domažlice staly významnou trhovou oblastí a začal se rozvíjet drobný průmysl. Zvláště důležitým vývozním artiklem se stalo pivo, které můžete v Domažlickém pivovaru ochutnat dodnes.

V době národního obrození navštívilo město Domažlice mnoho významných osobností. Spolu se svým manželem zde dokonce žila jedna z největších žen českého národního obrození – Božena Němcová, která věnovala nemalou část svého spisovatelského zájmu životu na Chodsku.

Domažlice dnes

Za 2. světové války náleželo město Domažlice Protektorátu Čechy a Morava, ovšem okolní chodská města patřila spíše německé říši, protože tu procentuálně německé obyvatelstvo převažovalo nad českým.

Po uzavření hranic v roce 1948 se město Domažlice stalo okrajovým místem Československé republiky. Mnohá místa na Chodsku nebyla člověku přístupná vůbec a spousta vesnic a osad v době železné opony zcela zanikla. Ustal i čilý ruch spojený s trhy v Domažlicích.

Po otevření hranic v roce 1989 se život do Domažlic vrátil. V Domažlice se opět staly cílem turistů i obchodníků.

Zajímavá místa v Domažlicích

Za návštěvu určitě stojí Domažlické náměstí, kde se nachází historické jádro města s měšťanskými domy ze 14. – 16. století, které jsou součástí městské památkové rezervace.

Na dolní části náměstí Míru v Domažlicích se ze 13. století dochovala branka z tehdejšího opevnění města.

Dominantou náměstí je arciděkanský kostel Narození Panny Marie z 2. poloviny 13. století, ke kterému přiléhá městská věž. Věž je vysoká 56 m a na její vrchol vede 194 schodů. Zajímavé je, že je vychýlená ze své osy o celých 59 centimetrů. Je tedy viditelně šikmá. Z jejího ochozu si můžete prohlédnout město i blízké okolí.

Domažlické náměstí

Při návštěvě Domažlic určitě nevynechejte ani Chodský hrad, ve kterém dnes sídlí Muzeum Chodska. Jeho stálá expozice vás provede dějinami Domažlic a Chodska. I z jeho vyhlídkové věže si můžete prohlédnout město z ptačí perspektivy.

Nezapomeňte také ochutnat pivo v Městském pivovaru Domažlice, které se tu vaří už od 14. století. Kromě piva v pivovaru samozřejmě dostanete i dobré jídlo a můžete tu navštívit výstavu Pozor, hranice!, která vás provede Domažlickem současným i minulým.

Chodské slavnosti

Za návštěvu určitě stojí Domažlice o Chodských slavnostech, které jsou nejvýznamnějším folklorním festivalem na Domažlicku. Slavnosti se konají každoročně v první polovině srpna (podle svátku svatého Vavřince 10. srpna). Součástí Chodských slavností je bohatý kulturní program, který vás seznámí s písněmi i tanci Chodů. Součástí je i bohatý trh, kde si od místních řemeslníků můžete koupit tradiční chodské výrobky.

Pověsti o Domažlicích

K starodávnému městu Domažlice se pojí hned několik pověstí. Jednu jsme již zmínili v kapitole o původu českého názvu Domažlic. Zde jsou některé další:

Morová epidemie v Domažlicích v 17. století

Mor prý se tenkrát našemu městu vyhnul ne náhodou, ale díky duchapřítomnosti měšťana – písmáka. Přelouskal on vám kdejaký starý špargál a dočetl se, že mor se ploužívá po zemi jako šedivá mlha, i jak na něj.

A co se nestalo!

Jde ten jistý jednou kvečeru domů a před městskou bránou zřetelně vidí při zemi proužek šedé mlhy. Protáhl se kolem vojenské stráže, a šup do města! Měšťan přidal do kroku. Mlha se hadím pohybem smýkla do podloubí, klouzala u pat domů. Najednou se zúžila na tenký pramínek a zmizela v myší dírce. Měšťan nelenil. Popadl kámen, vtlačil ho do díry a druhým pořádně zatloukl. Třikrát za sebou přitom říkal:

„Do díry tě zatloukám, nechoď k nám, zvostaň tám!“

Zatlučený a zaříkaný mor z díry nesměl a v Domažlicích zůstali všichni živi a zdrávi.

(Marie Korandová: Chodské pověsti a legendy)

Požáry v Domažlicích

Velký oheň zpustošil město roku 1523 a roku 1592. Tehdy vyhořel Chodský hrad. Potom už měšťané stavěli domy většinou z kamene. I tak vyhořelo roku 1683 šestapadesát domů mezi Hořejší bránou a radnicí. V polovině 18. století shořela dolní část města v ulici za školou – proto se jmenuje Spálená – i s děkanským kostelem, klášterem a čtyřiceti domy. Nejstrašnější požár vypukl 7. května roku 1822. Vyšel z kostelní čtvrti u Týnské brány a téměř celé město lehlo popelem.

„Před tím ohněm byly v městě krásné a nádherné stavení, velké zámky a překrásný kostel celý mědí kryty, domy ale všechny plechem pobity,“ vyprávěla Boženě Němcové stará rodačka. „To proto, že u nás tak často hoří.“

„Proč asi?“ zamyslela se mladičká paní komisarka. Stará paní jako by četla její myšlenky. „To je tím, zlatá paní, že se nedává božímu ohni pokrm.“

„Jak to myslíte?“

„Od každého jídla, co přijde na stůl, má se dát něco ohni, a když něco vykypí, nemá se nikdy hubovat. To patří ohni. Když se pak plamínky sejdou, ptá se jeden druhého: -Jak se ty máš?–A jak ty?-A tu říká ten chudý oheň, že se má zle a zle a že se musí vystěhovat. A oheň se stěhuje a zapálí stavení.

(Marie Korandová – Chodské pověsti a legendy)

Která místa navštívit v okolí Domažlic

Pokud už do Domažlic zavítáte, určitě nezapomeňte prozkoumat i jejich okolí. Necelé 2 km od Domažlic najdete na vrchu Baldově památník husitské bitvy u Domažlic. Se svými šesti metry je baldovský kalich největším žulovým kalichem. Na Baldov vás zavede Naučná stezka lemovaná díly sochařských mistrů.

Za návštěvu také stojí: 

  • Kozinův dům v blízkém Újezdě, 
  • vrch Hrádek nad Újezdem, kde stojí největší socha Chodského psa,
  • Čerchov – nejvyšší hora Českého lesa nebo
  • rozhledna Koráb u Kdyně.

Zdroje: