Na mapě najdete Chodsko v Plzeňském kraji na západě Čech při hranicích s Německem. Chodsko se rozprostírá v okolí měst Domažlice a Horšovský Týn. Na jihu sousedí Chodsko se Šumavou, na severu s Českým lesem, do kterého jeho část i zasahuje.
Chodsko se vyznačuje především svým krojem a nářečím, kterému se říká Bulačina.
Díky tomu, že Chodové příliš nevstupovali do manželství se sousedními Němci, zachovali si výhradně českou národnost.
Název Chodsko se začal používat až na konci 19. století. Od 60. let 19. století je možné tuto oblast rozdělit na horní a dolní Chodsko.
Obce dolního Chodska se rozprostírají okolo města Domažlice. Mezi obce dolního Chodska řadíme Mrákov, Klíčov, Stráž, Tlumačov, Nevolice, Újezd, Draženov, Chrastavice, Petrovice, Chodskou Lhotu, Pocinovice, Pasečnice, Bořice, Milavče, Oprechtice. Tyto obce byly převážně zemědělské a tedy i oproti hornímu Chodsku bohatší. Bohatství oblasti se odráželo i v krojích, které byly pestřejší, a bohatší stravě. Ta obsahovala více moučných jídel a drahých surovin, jak je tvaroh, mandle nebo rozinky. Více se zde slavily církevní svátky.
Oblast Chodska se již v minulosti stala předmětem zájmu mnoha vědců, například Karla Jaromíra Erbena, Boženy Němcové, Jana Františka Hrušky, Čeňka Zíbrta, Jindřicha Šimona Baara, Jiřího Čadka, Václava Kupilíka a mnoha dalších. Do podvědomí lidí se oblast Chodska dostala nejvíce prostřednictvím díla Aloise Jiráska v románu Psohlavci, které líčí boj Chodů o svá práva.