Vánoce na Chodsku
Vánoce na Chodsku nejsou jen o Štědrém dnu. Celá doba Adventu je spojena s vánočními zvyky a tradicemi. Zjistěte, jak lidé v minulosti slavili vánoční svátky, které zvyky dodržovali a co jedli.
Co je Advent?
Advent je doba, která předchází Vánocům. Jde o čtyři neděle před Štědrým dnem. Samotný Advent trvá až do Štědrého dne do setmění. V době Adventu se lidé připravují na narození Ježíše Krista. Křesťané by v této době měli co nejvíce chodit do kostela na bohoslužby. Církev nařizovala v době Adventu přísný půst. Maso se nesmělo jíst vůbec! Kromě masa zakazovala církev i různé světské zábavy a lidé se v té době neměli ani ženit či vdávat.
Naneštěstí doba Adventu přichází v zimních měsících, kdy tvrdé práce ubývá, a tak se lidé zcela přirozeně chtěli trochu pobavit. Nařízení církve tak nebrali příliš v úvahu a až do 17. století byl vánoční čas věnován zábavám a obžérství. Ve druhé polovině 17. dochází ke změně a Vánoce se začaly slavit v souladu s protireformačním pojetím barokní zbožnosti, která kladla důraz na rodinné hodnoty.
Doba Adventu nejen na Chodsku a Českém lese je dobou obdarovávání a koled. Významné byly v tomto období obchůzky maskovaných postav, které měly za úkol obdarovat hodné, potrestat ty ostatní a přijmout sliby do budoucna. Maskované postavy byly symbolem očisty. V době Adventu se lidé také uchylovali k různým věštícím praktikám, aby věděli, co je čeká a nemine.
Konec zábavy!
Jak už jsme si řekli doba Adventu je dobou postní, kdy se lidé mají zříci nejen dobrého jídla, ale i zábavy. Poslední zábavy roku byly zábava cecilská a kateřinská. Cecilská zábava se konala na svátek svaté Cecílie (patronky hudebníků a zpěváků) 22. listopadu. Kateřinská zábava logicky probíhala v den svátku svaté Kateřiny, tedy 25. listopadu.
Svatý Ondřej
Den svátku svatého Ondřeje (30. listopadu) patřil na Chodsku k nejvýznamnějším věšteckým dnům. Podle dávné církevní tradice byl svátek svatého Ondřeje začátkem nového liturgického roku a v takových dnech chtěli lidé vědět co je čeká a nemine.
Svatá Barbora
Věštilo se i na svatou Barboru (4. prosince). Se svatou Barborou je spojena postava, která obcházela stavení podobně jako dnes Mikuláš s čertem a andělem. Na Chodsku to byli chlapci oblečení do hrachoviny a s pomoučeným obličejem. Tato postava držela v jedné ruce metlu a v druhé košík ovoce nebo cukroví. Barborky obdarovávaly děti i dívky na přástkách a připomínaly jim, aby se modlily.
Svatý Mikuláš
Další obchůzkovou postavou je svatý Mikuláš (6. prosince). Svatý Mikuláš býval v minulosti nejdůležitějším dnem pro obdarování. Mikuláš chodí v předvečer svého svátku. Dnes Mikuláše doprovází jen čert s andělem, ale dříve měl společníků mnohem více. Na Chodsku spolu s Mikulášem chodíval i žid nebo koza. Ve třech začal chodit Mikuláš až v 19. století. Mikuláš obdarovává hodné děti cukrovím, ovocem nebo ořechy. Pro zlobivé děti má připravené uhlí a brambory. Maminky v den svatého Mikuláše pekly pro své děti pečivo, které mělo tvar Mikuláše a čerta. Nejdůležitějším mikulášským, ale i vánočním pečivem byl perník.
Adamáci
Adamáci chodili po chodských vesnicích v posledním týdnu před vánočními svátky. Byli to chlapci převlečení za Adama, Evu, Boha, Otce, anděla a ďábla. Adamáci přišli do stavení a zahráli divadlo o vyhnání Adama a Evy z Ráje.
Na Chodsku obcházeli stavení i další postavy, a to především Lucky (13. prosince), Klempera (19. prosince) a Tomáš (19. prosince).
Štědrý den na Chodsku
Jídlo o Štědrém dnu
Na Štědrý den lidé drží přísný půst. Dříve, pokud vyšel Štědrý den na neděli, se půst přesunul na sobotu, protože půst o nedělích církev přísně zakazovala. Postit se lidé měli až do doby, než se na nebi objevila první hvězda. Přes den lidé nesměli jíst buď vůbec nebo jen prosté postní jídlo. Lidé se směli jen nasnídat, a to většinou topinku s medem a česnekem, popřípadě staří, nemocní a děti si mohli k obědu dopřát polévku, která byla nejčastěji hrachová.
Štědrovečerní večeře vak měla být bohatá. Na Chodsku se měla podávat večeře alespoň o devíti chodech a jídla na stole mělo být více, než byli lidé schopni sníst,, což mělo přinést bohatou úrodu v přístím roce. Na štědrovečerní tabuli se vyskytovala polévka (hrachová, houbová, čočková nebo rybí), dále nesměl chybět černý kuba z hub a krupek s česnekem, často zapékaný v troubě. Chybět nesměla ani calta (vánočka z kvalitní bílé mouky). Důležité bylo i ovoce. Z jader rozkrojených jablek se věštila budoucnost Ovoce mohlo být čerstvé i sušené. Často se zpracovávalo do omáčky, takzvané muziky (omáčka z rozvařených sušených švestek, jablek a hrušek, ochucená kořením, slazená medem a zahuštěná perníkem). Tato omáčka se podávala s vánočkou nebo později s kaprem na černo. Na stole se objevoval i hrách nebo čočka jako symbol bohatství, houbová omáčka s vdolky, jáhlová nebo krupičná kaše.
Chodskou specialitou byly nakrajovánky , tedy pečivo z předem upečeného kynutého těsta polité vřelým mlékem a posypané perníkem).
Stejně jako ve všední den nesměl na stole chybět ani chleba.
Kapr se na štěrovečerní stůl dostal až ve 20. letech 20. století. Přestože dnes je kapr oblíbený stědrovečerním jídlem, dříve tomu tak nebylo, protože byl typickým postním jídlem. Na štědrovečerní tabuli se kapr dostal díky světovým válkám, kdy bylo masa nedostatek, a tak se kapr stal vítaným zpestřením jídelníčku.
Ke stolu byl pozván každý, kdo pobýval v domě. U stolu měl sedět sudý počet lidí, neboť lichý znamenal smrt jednoho z nich.
K Vánocům dnes neodmyslitelně patří i vánoční cukroví. To se v měšťáckých rodinách začalo péct až s rozvojem domácího cukrovarnictví, na venkově se začalo péct až po první světové válce.
Štědrovečerní pití piva
Dříve patřilo k Vánocům i takzvané „Štědrovečerní pití piva“. Tento zvyk pocházel ještě z pohanských dob ze severní Evropy. Pilo se na „nový rok“, tedy na zdar úrody, chovu dobytka a lovu ryb, a zároveň „na mír“, tedy dobré vztahy mezi lidmi. Tyto hody se u nás dodržovaly ještě na počátku 18. století.
Boží hod
Na boží hod vánoční (25. prosince) se nesmělo nic dělat, aby nebyl znesvěcen den narození Ježíše Krista. Dodržoval se půst, kdy se nejedlo maso, ale jen smetanová omáčka s knedlíky. V tento den dostávala děvčata od hospodyně hnětanku, což byl velký koláč, s množstvím másla, smetany a skořice, rozinek a mandlí. Hnětanku dávaly dívky chlapcům.
Povánoční zvyky na Chodsku
I dny po Vánocích patřily koledě, a to až do Tří králů, na Chodsku ještě osm dní po jejich svátku. Dříve koledovali učitelé, kostelníci a obecní chudí. Později na konci 19. století už jen děti. Obcházeli obec stavení po stavení a dostávaly výslužku. Od kmotrů pak dostávaly děti pletený věneček z těsta, kterému se říkalo koláč. Tento koláč měl uprostřed jablko, do kterého byl vetnutý peníz.
Na svatého Jana Evangelistu se v kostelech světilo víno. To po posvěcení získávalo magickou moc.
Na den Mláďátek (28. prosince) dostávaly koledující děti od hospodyní pečivo ve velikosti vdolku s dírou uprostřed. V tento den již vánoční hody skončily.
Silvestr se začal slavit až v 70. letech 19. století. Silvestrovská noc byla příležitostí k zábavám spojených s jídlem a pitím. O půlnoci bylo zvykem jíst čočku, která měla přinést bohatství, kroupovou polévku, která měla zajistit zdraví, pro štěstí se jedl horký odvar s křenem a jablky. Tyto zvyky pochází právě až ze 70. let 19. století. Na stole nesmělo být nic, co mělo peří, křídla nebo rychlé nohy, jinak by štěstí uletělo nebo uteklo a majetek by se v novém roce rozletěl. Zvyk připíjet si o půlnoci skleničkou sektu se objevil na konci 19. století. Můžeme si domýšlet, že tyto oslavy měly svůj prapůvod v již zmiňovaném obřadu „pití piva“, který se odehrával o Štědrém dnu již v pohanské době. I zde šlo o přivítání nového roku.
Pátého ledna se v kostelech světila voda, sůl, křída, koření a předměty ze zlata.
Na Tři krále a ještě osm dní po nich chodila po Chodsku obchůzka tří králů, z nichž jeden byl jen jako loutka. Většinou chodili žebráci z města, jimž byla odměnou za zazpívanou koledu vydatnější almužna – chléb, vejce a brambory. Dnes je tříkrálová koleda pod patronací farností.
Zdroje:
- bakalářská práce: Benediktová, M. Strava obyvatel dolního Chodska o svátečních příležitostech v současnosti a minulosti. 2016